Některé situace ve škole nejsou zásadní samy o sobě. Zásadní je způsob, jak na ně dospělí reagují. Právě v těchto drobných momentech se totiž vytváří prostředí, ve kterém se děti učí, co znamená autorita, respekt a bezpečí.
Představ si běžnou situaci: učitel připomene, že si mají všichni přinést sešit. Pak na chvíli odejde ze třídy. Několik studentů zjistí, že ho nemají. Jeden z nich si vzpomene, že sešit může koupit v automatu na chodbě. Rychle vyběhne, problém vyřeší a vrátí se.
Rychlý závěr bez kontextu
Když vejde zpět, učitel už je ve třídě. Reakce přichází okamžitě: zvýšený hlas, obvinění, hrozba trestu. Žádná otázka, žádný prostor pro vysvětlení. Jen rychlý závěr: porušil jsi pravidlo.
Taková situace není výjimečná. A často nevzniká ze zlé vůle, ale z automatické reakce. Učitel cítí zodpovědnost, možná i stres. Vidí žáka mimo třídu a reaguje bez kontextu. Jenže tím se změní význam celé situace. Student přitom nechtěl pravidlo porušit. Snažil se ho dodržet. A místo uznání iniciativy dostane trest.
Co se učí třída
Třída sleduje, co se děje. Vidí, že vysvětlení nemá místo. Vidí, že chyba znamená okamžitý zásah. A podle toho se učí reagovat i oni. Nejde o to, že by pravidla neměla existovat. Potřebná jsou. Stejně tak struktura. Rozdíl je v tom, co přijde jako první: otázka, nebo verdikt.
Stačilo by: Vidím, že jsi byl pryč. Co se stalo?
Z konfrontace by se stala situace k pochopení. Z trestu by se mohla stát domluva. Z napětí obyčejný moment, který se dá vyřešit.
Otázka místo verdiktu
Když autorita reaguje bez kontextu, vytváří prostředí, ve kterém se lidé učí spíš vyhýbat chybám než se z nich učit. Když reaguje s otázkou, vzniká prostor pro odpovědnost i respekt zároveň. Děti velmi rychle vnímají, jak dospělí zacházejí s chybou. Jestli je chyba důvod k ponížení, nebo k rozhovoru. Jestli je možné situaci vysvětlit. Jestli je bezpečné udělat krok k nápravě.
Škola nemusí být místem bez pravidel. Ale pokud se z ní stane místo, kde chybí porozumění, pravidla začnou vytvářet spíš strach než orientaci. Možná nejde o velké změny. Jen o malý posun v první reakci. Místo: Jak sis to mohl dovolit? spíš: Co se stalo?
Ten rozdíl je menší, než se zdá. A dopad bývá větší, než čekáme.