Každý den zapneme sociální sítě a ponoříme se do světa, který nám ukazuje to nejlepší z životů ostatních. Perfektní těla, dokonalé vztahy, luxusní dovolené, úspěchy, štěstí, výjimečné okamžiky. Vše, co bychom chtěli, ale ne vše, co opravdu existuje.
Naše mysl na to reaguje přesně podle jednoduchého vzorce: To je krásné. To bych chtěl/a. To by mě udělalo šťastnou/ého.Jenže tohle vše je jen iluze. Obrázek vybraných chvil, který nám dává pocit, že se díváme na něčí realitu, zatímco ve skutečnosti vidíme jen pečlivě vybrané fragmenty.
Co zůstává skryté?
Za dokonalými příběhy se skrývá skutečnost, kterou nevidíme:
- Jak se ten člověk cítí uvnitř.
- Jaké má vztahy a jestli je opravdu šťastný.
- Jaká je jeho každodenní realita mimo kameru.
- Jaké má obavy, stresy, problémy.
Místo toho vidíme jen řízenou prezentaci života. A podvědomě začneme srovnávat svůj vlastní život, ve kterém jsou dny, kdy se nám nechce vstávat, kdy se necítíme dobře, kdy pochybujeme. A pak přijde otázka: Proč já takhle nežiji?
Proč máme potřebu sdílet jen to nejlepší?
- Potřeba potvrzení vlastní hodnoty – lajky a komentáře aktivují dopamin a dávají nám pocit uznání.
- Budování identity – „Podívejte se, jaký život vedu.“
- Strach z přehlédnutí – potřeba být vidět a nezapadnout v davu.
- Kompenzace vnitřních nejistot – čím více sdílíme, tím více hledáme potvrzení vlastní hodnoty.
Sociální sítě nejsou jen nevinnou zábavou. Zásadně ovlivňují naši psychiku, sebevědomí i vztahy s ostatními.
Stinné stránky sociálních sítí
- Nárůst úzkosti a depresí
Neustálé srovnávání s dokonalými životy ostatních vede k pocitům nedostatečnosti. Studie publikovaná v časopise Česká a slovenská psychiatrie uvádí, že nadměrné používání sociálních sítí je spojeno se zvýšenými úrovněmi úzkosti a deprese u mládeže. (Kolouch, Kerner & Hrdlička, 2023) - Oslabené sebevědomí
Filtry, upravené fotografie a pečlivě vybrané momenty vytvářejí nerealistické standardy krásy i úspěchu. Výzkum z Masarykovy univerzity zjistil, že nadměrné používání sociálních sítí může negativně ovlivnit sebevědomí dospívajících dívek. (Štěpanovská, 2018) - Závislost na validaci
Lajky a notifikace spouštějí dopamin, což může vést k nutkavému chování a emoční nestabilitě. Studie publikovaná na platformě Internetem Bezpečně naznačuje, že větší užívání sociálních sítí koreluje s větší emoční nestabilitou a předpoklady k depresím. (Internetem Bezpečně, 2020) - Zhoršení mezilidských vztahů
Virtuální svět někdy nahrazuje reálnou komunikaci a narušuje hlubší spojení mezi lidmi. Studie publikovaná na platformě Médium.cz naznačuje, že častí uživatelé sociálních sítí mohou nevědomky zanedbávat své partnery, což může vést ke konfliktům a případně i k rozchodu. (Šupíková, 2024)
Pozitivní stránky sociálních sítí
✅ Přístup k informacím – Možnost neustále se učit, objevovat nová témata a rozšiřovat své obzory.
✅ Propojování s lidmi – Networking a nové příležitosti v osobním i profesním životě.
✅ Tvorba a sdílení obsahu – Možnost vyjádřit se, inspirovat ostatní a předávat hodnotné myšlenky.
✅ Budování komunit – Spojování lidí se stejnými zájmy a hodnotami, vzájemná podpora a sdílení zkušeností.
Jak se chránit před zkreslenou realitou sociálních sítí?
Uvědomit si, že vidíme jen pečlivě vybraný obsah. Sociální sítě jsou jako film – vidíme jen nejlepší scény.
Neporovnávat svůj vnitřní život s vnějším obrazem jiných. Každý má své starosti, bolesti, pochybnosti. Ale to na Instagramu neuvidíme.
Vybrat si, koho sledujeme. Pokud nás nějaký obsah neustále nutí cítit se méněcenní, je čas přehodnotit, co nám sociální sítě přinášejí.
Trávit více času v reálném světě. Zážitky, rozhovory, doteky a smích nejsou přenosné do digitální podoby. Jsou autentické jen ve skutečném životě.
Naučit se kritické myšlení. Rozumět algoritmům, vědět, jak fungují, jak nám podsouvají obsah a jak ovlivňují naše vědomí.
Sociální sítě jsou mocný nástroj. Ale záleží jen na nás, jestli je necháme ovládat nás, nebo se naučíme ovládat my je. Pojďme je využívat tak, aby nám prospívaly.
Důležitá je sebereflexe a uvědomění, kam směřujeme svou pozornost a svůj čas. Pokud zjistíme, že trávíme na sociálních sítích nepřiměřené množství času, je dobré se zastavit a položit si otázku: Co to pro mě znamená?
Zdroje:
- Kolouch, D., Kerner, J., & Hrdlička, M. (2023). Sociální sítě a jejich vliv na duševní zdraví mládeže. Česká a slovenská psychiatrie.
- Štěpanovská, P. (2018). Vliv sociálních sítí na vybrané aspekty sebepojetí u dospívajících dívek. Masarykova univerzita.
- Internetem Bezpečně. (2020). Sociální sítě a duševní zdraví.
- Šupíková, Z. (2024). Dopady sociálních médií na mezilidské vztahy. Médium.cz.